Kytice – Karel J. Erben

Poklad

Na Velký pátek se matka se svým malým synem vydá do kostela a cestou zaregistruje vchodu

do skály, kterého si doposud nevšimla. Vejde dovnitř a obklopí ji blýskavé a omamné

poklady. V zápalu radosti a představ o snadném a bezstarostném životě plného blahobytu si

do zástěry nabere, co jen unese a uhání domů poklad schovat. To zopakuje, ale s hrůzou

zjišťuje, že poklad se mění v kamení a hlínu. A tu si uvědomí, že v jeskyni ještě zůstalo její

dítě. Vchod do skály je již však zavřený a ona se svým žalem vrací sama. Za rok však zjišťuje,

že skála je otevřena znovu a nyní dá naštěstí přednost dítěti před bohatstvím.

 

Vodník

Dcera neuposlechne radu matky a jde si k jezeru vyprat prádlo. Prolomí se pod ní však lávka

a ona se propadá do vodníkovy říše. Zelená příšera ji přinutí ke svatbě a ona mu zanedlouho

počne dítě. Spokojená se však necítí – její muž ji nechce ani pustit na souš, aby mohla říct své

milované matce sbohem. Po menší diskusi na toto téma nakonec pán vodní říše svolí, avšak

má podmínky: Žádnou lidskou bytost nesmí po dobu svého pobytu na denním světle

obejmout, do klekání musí být zpátky v jezeře a dítě si pro jistotu nechá doma. Dcera

nadšeně utíká do rodného domu a na manželovy příkazy, co se týče objímání, zapomíná.

Ženám čas rychle utíká a než se nadějí, dívka musí domů. Matka se však rozhodne zakročit,

vchod do domu zatarasí a rozhodne se, že svého milovaného potomka nikam nepustí.

Rozzuřená vodní bytost dorazí na práh a začne se s matkou hádat – nemá mu kdo uvařit,

ustlat a hlavně – na což jeho družka slyší – nemá kdo nakrmit dítě. Ani tehdy však nechce

matka dívku pustit a doporučí vodníkovi, aby dítě přinesl před dům. On tak učiní a synáčka

položí na práh – avšak zabitého.

 

Polednice

Žena vaří oběd, ale od práce ji neustále ruší řev a zlobení dítěte. Když ani po napomínání

neposlechne, začne mu hrozit, že na něho přivolá polednici. Co se však nestane! Postrach

všech dětí opravdu zaťuká na dveře a hrůzostrašně vypadající bytost touží po oběti.

Vystrašená matka k sobě dítě pevně tiskne a upadá do mdlob. Hlava rodiny dorazí a svoji

manželku ještě vzkřísí, avšak dítě rodička ve strachu udusila.

 

Zlatý kolovrat

Král projíždí lesem a sužován žízní hledá pomoc v chaloupce. Otevře mu krásná dívčina a on

zapomíná na svoji původní potřebu a chce si ji vzít. Dívka však musí poslouchat macechu, tak

mu doporučí, ať se staví druhý den, až se navrátí její "rodina" z města. Král skutečně dorazí i

podruhé a požádá macechu o ruku nevlastní dcery. Vzhledem k mužově pozici nerada svolí a

slíbí, že další den se Dormička skutečně na hradě ukáže. Rozhodne se ji na cestě spolu s

biologickou dcerou doprovodit, avšak lstivě a bezohledně ji v lese uříznou končetiny a

vypíchnou oči. Vše si berou sebou na hrad, kde předstírají, že slibovaná nevěsta je ženina

vlastní dcera. Podivný stařec však zbytek těla nalezne, pošle chlapce na hrad, aby za zlaté

předměty, které jsou potřeba k předení lnu, požadoval zbývající části lidského torza. Chlapec

úkol splní a za pomoci živé vody se dívka opět probudí v celé své kráse. Poté, co se král

navrátí na hrad, družka se mu chlubí tím, co si koupila. On požaduje, aby mu tedy ukázala,

jak umí příst. Kolovrat však začne zpívat podivnou píseň, jež muži vyzradí pravdu. On pošle

pro svoji skutečnou vyvolenou a ženy čeká to samé, co udělaly nebohé dívce v lese.

 

Kniha: Karel J. Erben – Kytice

Překlad: Karolína Panská

Supervize: Marie Mašláňová

Korektura: Lucie Štefková, Michala Wu

Zdroj: https://www.rozbor-dila.cz

(Visited 12 times, 1 visits today)